16.4.2016 Petr Woff

4 druhy informačních zdrojů podle důvěryhodnosti

Virtuální svět vypadá povrchně a pomíjivě, jakoby nahrával popletům a alibistům, ale zdání klame. Chybnou informaci na svojí internetové stránce sice můžete rychle opravit, nebo úplně smazat. 
Ale původní verze bývá mezitím zvěčněná v obrovském internetovém archivu www.archive.org. Anebo může chybu ofotit a šířit zlomyslný kritik. Zkrátka zveřejňovat můžeme jenom fakticky neprůstřelné informace, které dokážeme kdykoli později obhájit.

V ideálním případě popisujeme svoji vlastní zkušenost, výzkum nebo analýzu. Například jsme připravili průzkum veřejného mínění, zaměřený na energetiku tuzemských domácností, který uskutečnily společnosti E.ON Energie a.s. a Ipsos s.r.o. Výsledky můžeme prezentovat samostatně, aniž bychom nutně potřebovali jiná data. Ovšem většinou citujeme také cizí zdroje, které lze rozdělit do 4 skupin podle důvěryhodnosti.

Zveřejňovat můžeme jenom fakticky neprůstřelné informace, které dokážeme kdykoli obhájit. Nemělo by se nám proto stát, že by naše chyby šířil třeba zlomyslný kritik.
Petr Woff

1. Instituce podléhající demokratické kontrole

Svoje politické zastupitele a státní úředníky platíme formou daňových odvodů, takže na oplátku máme právo požadovat 100procentně zaručené informace. Pokud citujeme například Evropskou komisi, českou vládu, policii, obecně orgány státní správy, nebo dokonce aktuálně platnou Sbírku zákonů, takový zdroj stačí sám o sobě. Co myslíte, platí totéž o veřejnoprávních médiích?

2. Placené informační zdroje

Elitní média nepotřebují nutně inzerenty, protože svoje zprávy čtenářům prodávají. Aby neztrácela předplatitele, musejí úzkostlivě opatrovat svoji důvěryhodnost. Každá faktická chyba znamená průšvih jako hrom. Pokud citujeme například The Economist, The Financial Times nebo Hospodářské noviny, stačí pro ověření 2 takové zdroje. Do stejné skupiny řadíme také profesionální poradenské společnosti, které poskytují informace smluvně za úplatu a případnou chybou riskují vlastní existenci.

3. Informace podepsané seriózními autory

Co byste udělali, kdybyste od cizího člověka dostali kus jídla? Sníte okamžitě nabídnutý dárek a zvědavě počkáte na reakci svého žaludku? Určitě ne. Informace jsou potravou naší duše a vyžadují stejnou opatrnost. Než případně ocitujeme bezplatný zdroj, ověřme totožnost a důvěryhodnost autora. Například solidní obchodní společnost může být stejně dobrým zdrojem jako placené zpravodajství, i když zveřejňuje cenné informace zadarmo, například v rámci svého marketingu.

4. Jedna paní povídala

Drtivou většinu internetových stránek můžeme pročítat a citovat bezplatně, ale jak víme z lidového úsloví, zadarmo ani kuře nehrabe. Kolik času a úsilí věnoval autor svému dílu, které poskytuje celému světu úplně gratis? Co když jsou bezplatné informace bezcenné? Některé blogy existují jenom proto, aby svému anonymnímu provozovateli vydělávaly peníze prostřednictvím reklam, takže mohou záměrně šířit dezinformace. Takové zdroje často postrádají skutečnou informační hodnotu.

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět...Email this to someone
email
Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Tagged: , , ,